Odehrávala se v Zásobní a sbírkové zahradě města Teplice 6. 7. až 8. 7. 1976.
Celkem se konference zúčastnilo 119 osob, z toho 103 z Československa a 16 ze zahraničí (Bulharsko, NDR, Nizozemsko, Polsko, Sovětský svaz).
Z významných českých botaniků a zahradníků vybíráme (v závorce vždy instituce, za kterou vystupují): Milan Blažek (BZ Průhonice), Jiří Haager (ČSAV Praha), Petr Herynek (BZ Praha-Troja), Josef Holzbecher (Arboretum a BZ VŠZ Brno), Vladimír Huml (BZ Praha-Troja), Vladimír Láník (BZ UJEP Brno, dnes BZ MU Brno), Antonín Nohel (Arboretum a BZ VŠZ Brno), Jiří Nohel (BZ UJEP Brno, dnes BZ MU Brno), Milena Roudná (BZ Průhonice), Kamila Skálová (BZ Praha-Troja), Pavel Smrž (BZ UK Praha).
Sternthalová, Marie, Ing. Botanická zahrada města Teplice. Zpravodaj botanických zahrad Československých 15/1976. str. 68–69.
Teplická botanická zahrada je teprve na počátku svého vývoje. Organizována je jako součást zásobní a sbírkové zahrady Technických služeb města. Slouží tedy převážně k výrobě letniček a dvouletek pro městské parky. Ročně pro tyto účely dodává asi 120 tisíc kusů letniček a 50 tisíc kusů dvouletek. Kromě toho se zde školkuje další rostlinný materiál pro parky, uskladňují a expedují cibuloviny apod.
Vznik botanické zahrady není nijak samoúčelný. Jednak se tím navazuje na určitou tradici. Na místě dnešní zahrady byla založena asi před 80 lety zahrada ze skleníky, kde se pěstoval rostlinný materiál pro potřeby zámku bývalého majitele teplického panství. Majitel zde umisťoval i různé exotické rostliny, které získával na svých cestách v cizině, z nichž, zejména z čeledi Cycadaceae, se dokonce zachovaly dodnes. Již tehdy zde tedy vznikala zajímavá rostlinná sbírka. Jinak se ovšem pěstovaly rostliny, hlavně letničky, k praktickým účelům.
Tato zahrada byla předána do vlastnictví státu již před druhou světovou válkou. Stala se součástí městského zahradnictví. Sbírkové skleníky ztratily na významu, neudržovaly se a začaly chátrat. Také sbírky se pomalu zmenšovaly a mizely. V roce 1972 povolil MěNV (pozn. Městský národní výbor) rekonstrukci sbírkových skleníků, které v té době již byly v havarijním stavu. Rekonstrukce byla povolena s tím cílem, aby se ve sklenících založila malá botanická zahrada.
Druhým důvodem pro založení zahrady je umožnit lázeňským hostům i v zimním období potěšit se byť na omezeném místě s vegetujícím rostlinstvem.
A konečně na třetím místě je důvod, který vyplývá z poslání každé botanické zahrady, tj. přibližovat dětem, školní mládeži i ostatní veřejnosti přírodu, subtropickou tropickou květenu v její životní formě. Toto poslání je pro Teplice, města průmyslového a do širokého okolí zamořené exhaláty, velmi naléhavé. Již svým založením a rozvojem přispívá botanická zahrada Teplice na tvorbě životního prostředí svým malým podílem.
Při rekonstrukci byly sbírkové skleníky zachovány v jejich původním tvaru. Hned po dokončení rekonstrukce byla v roce 1973 zahájena výsadba. Rostlinný materiál byl získán zčásti nákupem od podniku Sempra, z části spoluprací s botanickými zahradami v Liberci, v Praze a především v Brně. Celková plocha zahrady je 2 ha. Zasklená plocha všech skleníků je 1300 m2, z toho sbírkových skleníku 600 m2.
Zahrada leží v nadmořské výšce 526 m. Průměrný úhrn ročních srážek je 447 mm. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6,4 a 7,6 °C. Klimaticky patří zahrada do podhorské krušnohorské oblasti.
Sbírkové skleníky jsou rozděleny na vstupní halu, skleník tropických, subtropický a od letoška po menších úpravách i skleník kaktusový. Vstupní hala je ukázkou flory různých geografických oblastí; především jsou zde soustředěny palmy. V tropickém skleníku jsou na parapetech soustředěny bromelie a rostliny zajímavé a dekorativní hlavně stavbou a kresbou listu. Je zde bazén s vodními rostlinami, kde se v roce 1975 poprvé pěstovala i Victoria regia. Nechybí zde ani „epifytní“ kmeny. Příležitostně se zde v době květu umisťují orchideje. Subtropický skleník je zaměřen na typické ukázky flory této oblasti a na parapetech je umístěna stálá výstavka různě osázené umělecké keramiky, včetně malých keramických akvárií.
Mimo skleníky je plánována úprava plochy o velikosti asi ½ hektaru. Má tu být běžná dendrologická sbírka, rosarium v kombinaci s perenami, bazén a odpočinkové terasy. Při uspořádání sbírek je kladen hlavní důraz na estetiku.
Cílem zahrady, jak už bylo řečeno, je kulturně výchovná činnost mezi mládeží a dospělými. Poprvé byla zahrada otevřena veřejnosti v roce 1973 avšak jen omezeně. Od března roku 1975 skleníky přístupny veřejnosti vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 10 do 18 hodin. Vstupné je 2 Kčs (dospělí) a 1 Kčs (děti). Pro budoucnost se plánují krátkodobé sezonní výstavky cibulovin, keramiky apod. Stav pracovníků v zahradě je 13.
