V souvislosti se sbírkotvornou činností a rozvojem botanické zahrady je zapotřebí udržovat dlouhodobé kontakty se zahraničními institucemi a pořádat terénní expedice za účelem sběru rostlinného materiálu. Nejedná se však o hon za těmi nejlepšími rostlinami a jejich prodej. Přibližně 20 % světových rostlinných druhů je ohroženo vyhynutím, některé ještě nepopsané ztrácíme na dobro, aniž by o nich a jejich případném využití měla věda ponětí. Podle databáze PlantSearch je přibližně 41 % ohrožených druhů rostlin udržováno v ex situ kolekcích (tzn. mimo lokalitu, např. v botanické zahradě). Jedním z posláních botanických zahrad je udržování co nejbohatší kolekce rostlin se známým původem z přírody pro zachování genofondu.
Neméně důležitou částí je i poznání daného biotopu, aby se dal ve zmenšené podobě realizovat v botanické zahradě, stejně jako získání terénních zkušeností kurátorů sbírek a zahradníků. Ve velké míře závisí na finančních možnostech botanické zahrady, bezpečnosti dané země a součinnosti partnerských institucích.
Služební cesta do Norska měla za hlavní cíle: (1) návštěvu nejseverněji položené botanické zahrady na světě – Arktisk alpine Botanisk hage/Arctic-alpine botanical garden Tromsø, (2) setkání s vedoucím zahradníkem Ing. Martinem Hajmanem – výměna zkušeností v oblasti pěstování horských rostlin, (3) vzájemná budoucí spolupráce obou institucí a (4) poznání flóry severního Norska. Velkou měrou jsme se věnovali expozici Patagonie, kde jsou vysázené některé jihoamerické sběry Mgr. Jana Ptáčka, které poskytnul do Tromsø již před dvěma lety. Diskuze se vedla zejména ohledně klíčení, pěstování a přežívání tuhých severonorských zim. U některých druhů mohla být potvrzena správna determinace v terénu, u jiných naopak pěstování dopomohlo ke zpětnému dourčení. Mimo botanickou zahradu jsme se podívali do terénu na ostrovy Kvaløya a Sommarøy a navštívili vrchol hory Fløya.
Zleva: setkání ředitele BZT Ing. Petra Šíly, vedoucího zahradníka v Tromsø Ing. Martina Hajmana a kurátora BZT Mgr. Jana Ptáčka, Gentiana hexaphylla (Gentianaceae), pohled na správní budovu zahrady a skalky
Zásadní důležitost pro Botanickou zahradu Teplice má pět terénních expedic v Chile, které proběhly v letech 2010 až 2015 a pokryly území od severní hranice s Peru a Bolívií po ostrov Chiloé. Výsledkem sběru Jiřího R. Haagera a Hany Šedivé je unikátní kolekce více než šesti stovek chilských druhů rostlin, které můžete obdivovat v rámci temperátního valdiviánského lesa v Subtropickém skleníku, v nově vzniklém Skalničkovém skleníku a ve venkovní expozici „Atacama“.
Jedním z výsledků poslední výpravy byl nález nového sukulentního pryšce Euphorbia dilloniana. Během čtvrté expedice do Chile v říjnu 2013 navštívil J. R. Haager a H. Šedivá lokalitu jihozápadně od Ovalle (Región Coquimbo, provincie Limarí) a jižně od Národního parku Fray Jorge. Na této lokalitě objevili několik jedinců pryšce (Euphorbia), který se následně ukázal jako dosud nepopsaný druh, který se v některých znacích podobá druhu Euphorbia thinophila. V následujících měsících byl druh popsán a publikován o něm článek v odborném periodiku The Euphorbia World. Michael O. Dillon, po němž je tento druh pojmenován, je nejvýznamnějším světovým odborníkem na flóru pobřežních oblastí Chile a Peru a blízký spolupracovník J. R. Haagera. Jeho pracovištěm je The Field Museum v Chicagu, kde je taktéž uložen herbářový doklad k popsanému pryšci.
Za povolení sběru v chráněných oblastech děkuje Botanická zahrada Teplice organizaci CONAF (Corporación Nacional Forestal) a za vydatnou pomoc našemu velvyslanectví v Santiagu de Chile.
Zleva: blahočet chilský (Araucaria araucana; Araucariaceae), Fitzroya cupressoides (Cupressaceae) a pabukový les (rod Nothofagus, Nothofagaceae)
Expedice Jiřího R. Haagera na Sokotru probíhala od 10. 11. do 14. 12. 2003 a jsou základem expozice Jemen a Sokotra v Xerickém skleníku. Mezi unikátní rostliny patří Aloe squarrosa, endemit malého území v horách, kde roste jen asi 2 000 exemplářů tohoto druhu a v botanických zahradách nebyl dosud pěstován. Ikonickou rostlinou Sokotry je dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari), jehož velká populace se vyskytuje na známé lokalitě Firmihin.
Zleva: marhaník Punica protopunica (Lythraceae) – endemit Sokotry, Cordia obovata (Boraginaceae), Dracaena cinnabari (Asparagaceae) – Sokotra, Dixam
Naše sbírky a expoziční skleníky obohatil především materiál z několika expedic Botanické zahrady hl. m. Prahy – rostliny sbírané v přírodě najdete v expozicích jižní Afriky a Madagaskaru, v tropickém a subtropickém skleníku k nim přibývají taxony sbírané v Nikaragui, Guatemale, Mexiku, Peru, Vietnamu a na Filipínách. Mezi ty nejvýznamnější patří následující expedice: do Vietnamu z let 1976 (col. Haager), 1999 a 2005 (col. Haager, Rybková), do Mexika z let 1977, 1979, 1981/1982 a 2002 (col. Haager), dále do Guatemaly z let 1997 a 1999 (col. Haager, Rybková, Trávníček) a Ekvádoru z let 1981/1982 (col. Haager) a 1997 (col. Haager, Rybková). Zajímavé exempláře z Kostariky byly dovezeny Ing. Tomášem Pešem ze Zoologické a botanické zahrady v Plzni.
Oba výše uvedené obrázky pocházejí z Río Bocay v blízkosti hranice Nikaraguy a Hondurasu (autor: Juan Enrique Morales Molina)
