Botanické zahrady uchovávají vzácné rostliny z celého světa, které mají své přirozené nepřátele ve formě různých škůdců. Mnoho z pěstovaných rostlin patři mezi kriticky ohrožené druhy, které se pěstují v malém množství exemplářů a jejich případný úhyn z důvodu silného napadení škůdci by pro botanickou zahradu znamenal nevyčíslitelnou ztrátu. Zároveň je potřeba návštěvníkům představovat rostliny v dobrém zdravotním stavu. Jednou z široce používaných metod je chemická ochrana ve formě insekticidů, fungicidů a dalších prostředků proti určitým druhům škůdců. Druhou možností je využití biologické ochrany rostlin, která využívá v boji přirozené nepřátele škůdců.
I proto jsme se rozhodli v roce 2021 přejít v expozičním skleníku Tropicana na biologickou ochranu a proběhlo první vypuštění a s tím i testování, jakým způsobem bude biologický boj fungovat. Důvodů, proč jsme se tak rozhodli je několik. Za prvé jsme chtěli v expozičních sklenících zachovat co nejčistší prostředí pro návštěvníky, tak aby se nemuseli obávat chemických přípravků. Zároveň výška skleníků, zejména našeho tropického, neumožňuje snadný přístup do vyšších pater, které se postřiky obtížně ošetřují.
Kvůli trápení se sviluškou jsme se rozhodli pro dravého roztoče Phytoseilus persimilis, který vyhledává a vysává dospělce, nymfy, larvy i vajíčka svilušek. Dospělý roztoč dokáže denně zlikvidovat až pět dospělých svilušek nebo dvacet larev a vajíček. Druhým živým organismem je dravé slunéčko Cryptolaemus mountrouzieri, jehož dospělci a larvy vyhledávají všechna životní stádia červců. Jedna larva dokáže zkonzumovat až 250 červců za dobu svého vývoje.
Výhodou biologické obrany je využití přírodních a šetrných způsobů ochrany rostlin, které nezatěžují životní prostředí. Jejich nástup je pomalejší než v případě použití chemie, účinky biologické obrany jsou ale dlouhodobější. Zkušenosti z botanických zahrad jsou různé. Některé si biologickou ochranu chválí a fungují s ní bez problémů, jiné ji nevyužívají nebo s ní mají vyloženě špatnou zkušenost.
A jaké zkušenosti máme my? Zdá se, že zabírá, ačkoliv nástup je (zvláště při silnějším napadení) pomalejší. Fungující biologickou ochranu nám potvrzují nejenom opětovné nálezy larev i dospělců dospělého slunéčka, ale i zdravé rostliny, u kterých jsme umisťovali biologickou ochranu. Jak probíhalo osidlování našeho skleníku?
