Jaro je neodmyslitelně spjato s probouzející se přírodou. První svěže zelené lístky, pučící květy spojené s bzučícími čmeláky či včelami, poskakující ptáci po větvích stromů hledající nejvhodnější materiál na stavbu hnízda. Stačí se jen zastavit a pozorovat dění kolem sebe.
Ne všechny jarní dny jsou slunečné a teplé. Neočekáváná sněhová přeháňka či pokles teplot může nastat kdykoliv během jara. Některé rostliny jsou však nízkým teplotám a nepřízni počasí přizpůsobeny – třeba takové horské rostliny neboli skalničky. Ty často vytvářejí souvislé polštáře, které mnohem lépe zadržují teplo a citlivé části jsou lépe chráněny před mrazem. Nebo si vzpomeňte na chundelaté koniklece! Pokryv chlupů (odborně trichomů) má za úkol chránit rostlinu před nepřízní počasí. Nejrůznější adaptace (neboli přizpůsobení) lze nalézt v celé botanické zahradě a u spousty rostlin.
Jaro je synonymem pro cibuloviny a další hlíznaté rostliny. Začíná to sněženkami, bledulemi a talovíny, pokračuje to ladoňkami, kosatci, hyacinty, narcisy a tulipány, které postupně začnou rozkvétat a zdobit naší botanickou zahradu.
Když správce botanické zahrady v Leidenu Carol Clusius přivezl několik cibulek tulipánů do Nizozemska, nemohl tušit, jaký zájem vzbudí jejich pěstování. V botanické zahradě si můžete prohlédnout přes stovku různých kultivarů a bližší informace naleznete na specializované stránce.
Nejsou to jenom cibuloviny, které hrají na jaře prim, ale jsou to i další rostliny. V hajních partiích kvetou prvosenky či čemeřice, které využívají toho, že stromy ještě nemají listy a do bylinného patra může pronikat světlo, na němž jsou rostliny existenčně závislé. Velkým lákadlem jsou magnólie, které jsou v jarních měsících obsypané bílými květy – skoro to vypadá, jako kdyby nám nasněžilo.
Přijďte oslavit Den Země do botanické! Vše začalo 22. 4. 1970 ve Spojených státech amerických, kde se shromáždilo na 20 milionů lidi, aby demonstrovali za zdravější životní prostředí. Od roku 1990 se slaví i u nás a umožňuje každému přispět k péči o životní prostředí. Ve venkovní expozici jsou rozkvetlé sasanky, prvosenky či magnólie.
Květen je měsícem lásky a nesmí se zapomenout na polibek pod rozkvetlým stromem. Mluví se o třešni, ale k tomuto účelu jistě dokáže posloužit jakýkoliv jiný stromek z čeledi růžovitých. U nás můžete využít stařičkou a křivolakou jabloň, která svými bílými květy prozáří celý kout věnovaný rostlinám východní Asie. Až přijdete do botanické, zeptejte se na pokladně. Tam vás jistě rádi nasměrují tím správným směrem.
V jarních měsících vás mohou upoutat v tropickém skleníku tři zajímavé liány. Smaragdová liána Strongylodon macrobotrys pochází z filipínských ostrovů Luzon, Mindoro a Catanduanes. V botanických zahradách je pravděpodobně více jedinců, než je ve volné přírodě, kde je tento druh ohrožen kácením deštného lesa. V celém rodě je 14 druhů, většina z nich nemá takto zajímavě zbarvené květy.
Když se procházíte tropickým skleníkem, můžete na zemi zahlédnout opadané květy a semena obklopená vytrvalým kalichem, která se snášejí jako padáčky z výšky. Abyste zahlédli rostlinu, ze které se tyto parašutisté snášejí, je nutné zvednout hlavu vzhůru a hledat. Tyto květy patří rostlině, která se jmenuje Petrea volubilis. Navíc obsahují nektar, který jako opylovače láká motýly. Pochází z tropických oblastí Ameriky, ale jako dekorativní liána se pěstuje v tropických a subtropických oblastech celého světa.
Krásná demonstrace toho, jak se rostliny přizpůsobují svým opylovačům. Přesně to lze pozorovat na třetí liáně pocházející z jižní Indie. Jmenuje se Thunbergia mysorensis a její květy produkují velké množství nektaru. Společně s červeno-žlutou barvou láká strdimily. Tyčinky a blizna jsou v takové pozici, že se náklad pylu přenese na hlavu opylovače, který tento drahocenný materiál přenese na další květ. Není ta příroda geniální?
Osmnáctý květen je ve znamení, kdy se necháváme fascinovat rostlinným světem. Cílem této aktivity je nadchnout co nejvíce lidí po celém světě v oblasti botaniky, zahradnictví, zemědělství a lesnictví. Všechny rostliny jsou fascinující. Z malých semínek zasazených do země může vzniknout velmi mnoho, od malých bylin až po velké stromy, od rostlin které nás okouzlí, po ty co nás nasytí. Díky rostlinám můžeme dýchat. Bez nich by na Zemi nebyli lidé, a ani jiní živočichové. Tento den je příležitostí pro lidi dozvědět se více o rostlinách, jejich vlastnostech a ocenit význam pro náš svět. V tuto dobu kvetou fascinující pivoňky.
Vezměte si svoji oblíbenou knížku (třeba o rostlinách nebo o výpravách do celého světa) a za slunečného počasí vyrazte do botanické. Posaďte se na lavičku, relaxujte a užijte si krásný den.
