oreláník barvířský, Bixa orellana, tropická Amerika. Červená semena se užívají v potravinářství, indiáni si jimi zdobí těla (účinkují proti komárům), po oxidaci změní barvu na fialově černou a Aztékové je užívali jako inkoust.
rudodřev koka, Erythroxylum coca, tropická Amerika. Listy obsahují kokain a indiáni je žvýkají společně s páleným vápnem. Působí jako lék a pomáhají snášet vysokohorskou nemoc. Je zneužíván jako fet.
kata jedlá, Catha edulis, severovýchodní Afrika. Žvýkání letorostů je spíše sociální rituál s mírně stimulačním účinkem, způsobuje však závislost.
kvajava (guava), Psidium cattleyanum, Brazílie. Poskytuje chutné ovoce.
vanilovník plocholistý, Vanilla planifolia, Mexiko. Orchidejovitá liána, jejíž plody, tobolky, jsou známé jako kuchyňské koření. Dnes se pěstuje leckde v tropech, nejlepší údajně pochází z Havaje, Réunionu a Madagaskaru.
hřebíčkovec, Syzygiumje myrtovitý stromek, jehož asi 1200 druhů osidluje tropy Starého světa, především jihovýchodní Asii. Sušená poupata hřebíčkovce vonného (S. aromaticum) pocházející z Moluk, je známé koření – hřebíček.
ayahuasca, yagé, Banisteriopsis caapiJižní Amerika. Je statná liána nazvaná „Liána duší či smrti“. Patří mezi nejjedovatější halucinogeny, obřady vždy musí řídit zkušený šaman.
salaka jedlá, Salacca zalacca, Jáva a Sumatra. Dnes se pěstuje v celé jihovýchodní Asii. Poskytuje chutné a trvanlivé ovoce s unikátní šupinovitou slupkou, pro kterou se lidově nazývá „hadí vejce“.
kávovník arabský, Coffea arabica, severovýchodní Afrika. Plodem je bobule, pražená semena jsou základem oblíbeného nápoje – kávy.
kakaovník pravý, Theobroma cacao, tropická Amerika. Kauliflorní (na kmenu a větvích kvetoucí) keř nebo malý strom. Plody jsou bobule s krátce klíčivými semeny. Ta se praží a jsou základem pro výrobu čokolády.
kafrovník lékařský, Cinnamomum camphora, jih Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je z čeledi vavřínovitých a ze stejného rodu jako skořicovník. Destilací dřeva, listů a kořenů se získává pravý kafr, užívaný především v medicíně.
karludovika dlanitá, Carludovica palmata, Ekvádor. Klame vzhledem, nejedná se o palmu. Z jejích listů se zhotovují pravé panamské klobouky.
banánovník – Acuminata-hybrid, Musa ´Cavendish Dwarf´ je jedním z nejnižších pěstovaných banánovníků. Dodnes ho najdeme v různých částech světa, důležitou roli sehrál především na Kanárských ostrovech.
pepřovník černý, Piper nigrum, jižní Indie. Ve své vlasti se pěstuje na konstrukcích v až 4 m vysokých pyramidách. Plodem jsou známé bobule. Běžný je černý pepř, sušené celé bobule, po omletí oplodí získáváme pepř bílý. Červený pepř jsou plody nepříbuzného jihoamerického stromu Schinus molle (pepřovec růžový).
mangovník indický, Mangifer indica, podhůří Himaláje. Kultivar, který pěstujeme, plodí již ve výšce 2 metrů. Dnes se pěstuje v tropech celého světa.
šedok, pomelo, Citrus maxima, JV Asie, asi i z Malajsie. Na plantážích v Karibiku se stal jedním z rodičů grapefruitu.
kolovník zašpičatělý, Cola acuminata, západní Afrika. Muslimové považují semena za posvátná, v Africe je používali jako platidlo. Obsahují především škrob, theobromin, kofein, třísloviny, silice a barvivo zvané kolová červeň.
kananga vonná, ylang - ylang, Cananga odorata, tropická Asie a Austrálie. Nádherně vonné květy jsou zdrojem esenciálního oleje s využitím v kosmetice, aromaterapii a medicíně.
skořicovník, Cinnamomum iners, jihovýchodní Asie. Koření.
karambola obecná, Averrhoa carambola, JV Asie. Je malý, cizosprašný stromek z čeledi šťavelovitých. Pěstuje se pro šťavnaté, sladkokyselé plody.
kumkvat, Citrus japonica, je větší keř pocházející, navzdory názvu, z Číny a Vietnamu. Pěstuje se jako okrasný i pro mírně nahořklé plody.
pepřovník dlouhý, Piper longum, Indie a podhůří Himálaje. Je to dvoudomá liána. Bobule, které mají ostřejší chuť než běžný pepř, jsou zvláště oblíbené v indické kuchyni. Své místo má i v ajurvédské medicíně.
maniok, kasava, Manihot esculenta, Jižní Amerika. Je rychle rostoucí polokeř z čeledi pryšcovitých. Má mohutné hlízovité kořeny obsahující škrob. V syrovém stavu je jedovatý, proto se suší nebo vaří. Potravu dnes poskytuje skoro půl miliardě lidí.
paulinie nápojná, guaraná, Paullinia cupana, Venezuela a Brazílie. Semena jsou užívána jako stimulans. Zlepšují paměť, snižují pocit hladu, snižuje bolesti a navíc je to afrodisiakum. V Brazílii se z ní vyrábí řada limonád, i u nás se kdysi prodávala limonáda Amazonia.
avokádo, hruškovec, Persea amaricana, je stálezelený strom pocházející z centrálního Mexika. Vejčitá bobule obsahuje velké semeno a máslovitý, na nenasycené mastné kyseliny bohatý mezokarp s vysokou nutriční hodnotou. Je základem guacamole, které nesmí v mexické kuchyni chybět.
bambus, Bambusa sp., jihovýchodní Asie až severovýchodní Austrálie. Používá se především jako stavební materiál. Bambusové výhonky se přidávají do tradičních pokrmů v celé jihovýchodní Asii.
zlatolist obecný, Chrysophyllum ainito, Antily. Pěstuje se pro sezónní sladké ovoce, nálev z listů se používá při cukrovce a revmatismu.
Artabotrys sp., Indie. Pěstuje se výhradně pro voňavé květy.
chlebovník, chlebouň, Artocarpus heterophyllus, Indie. Stálezelený jednodomý stromek, který dorůstá až 30 m. Všechny části rostliny mají léčivé účinky. Obří plody či květy se používají k rozličnému způsobu vaření.
anona ostnitá, Annona muricata, Karibik, Střední a sever Jižní Ameriky. Je kauliflorní, měchýřky srůstají v až 30 cm dlouhý nepravý plod s měkkými ostny a velmi chutnou bílou dužninou. V Mexiku je velmi oblíbený sorbet z anony a ledu.
banánovník, Musa balbisiana, Srí Lanka až po Čínu. Dorůstá výšky až 6 metrů, listy má až třímetrové. Necelých 15 cm dlouhé šedozelené bobule jsou plné semen.
Salacia sp., Indie a Srí Lanka. Tato popínavá rostlina se používá především v ajurvédské medicíně.
Papaya kultivar, Střední Amerika. I u nás oblíbené tropické ovoce.
ipecacuanha, Carapichea ipecacuanha, Jižní Amerika. Pomalu rostoucí nízký keř. Z kořene rostliny se v 17. století vyrábělo dávidlo (sirup Ipecac). Podával se i na úplavici. V dnešní době se již jako léčivá rostlina nevyužívá.
