Nově zbudovaná komunikace sloužící pro zásobování botanické zahrady má z jedné strany stínomilné rhododendrony, které budou v blízké budoucnosti doplněny novým sortimentem. Na její druhé straně se od letošního jara nachází květnatá louka, která si zaslouží svoji pozornost při návštěvě venkovní expozice.
Po zbudování komunikace jsme řešili její okolí a případnou úpravu. Jako vhodným prvkem se nám zdála květnatá louka složená z českých lučních bylin a trav. Přístup na bylinkovou zahradu a k voliéře s andulkami jsme umožnili širokým travním pásem, opět položeným v podobě travního koberce a po celém zbytku komunikace jsme založili květnatou louku.
Koberce jsme dovezli 21. května a do druhého dne jsme je položili. Celková plocha lučního porostu je přibližně 25 m2. Ze začátku jsme ji ohraničili plůtkem z provázku, aby případné návštěvníky nenapadlo šlapat do čerstvě položených koberců. S hojnou zálivkou začaly luční květiny a trávy vyrůstat, až jsme usoudili, že jsou dostatečně vysoké, aby se mohl plůtek odstranit a luční lem se mohl nechat svému přirozenému růstu. To ovšem stejně některým návštěvníkům nezabránilo do vysokého porostu vlézt. Možná si mysleli, že jsme ještě více ztížili vstup na bylinkovou zahrádku, avšak pro přístup je zde položen široký travní koberec, který je sekán na nižší úroveň.
Květnatá louka se skládá ze 42 druhů lučních bylin a 10 druhů trav, všechny byly vypěstovány ze semen pocházejících z České republiky. V loučce tak nenajdete žádnou exotiku, ale naše domácí druhy. Kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) je nejhojnější kopretinou z celého polyploidního komplexu okruhu kopretiny bílé. Polyploidní komplex znamená, že máme velmi podobné rostliny, které se ovšem liší na buněčné úrovni v počtu sad chromozomů. Hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) patří mezi často pěstované zástupce hvozdíků. Nesprávně se nazývá slzičky Panny Marie, neboť tento název patří hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). Silenka nadmutá (Silene vulgaris), s nápadně nafouklým kalichem, je hojným druhem na českých loukách. Věděli jste, že silenka nadmutá bývá součástí tzv. jedlých trávníků, neboť se sklízejí její mladé jarní výhonky jako zelenina? V Itálii ji naleznete pod názvem „carletti“. Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) je užitečný jako každá jiná bobovitá rostlina v tom, že na svých kořenech má hlízkové bakterie, které umí fixovat vzdušný dusík. Pomáhají tak dodávat pro rostliny tolik potřebný dusík do půdy a fungují jako „zelené hnojivo“. Z travin je zastoupen běžný bojínek luční (Phleum pratense) či medyněk vlnatý (Holcus lanatus).
Květnaté louky poskytují životní prostor pro řadu druhů hmyzu, včetně důležitých opylovačů, jako jsou včely a motýli. Navíc květnaté louky mají schopnost zadržovat vodu v půdě, čímž přispívají k boji proti suchu a případné erozi půdy. Nicméně, zavedení květnatých luk není bez rizik. Je důležité věnovat pozornost výběru vhodných druhů rostlin, aby nedocházelo k invazivnímu šíření nepůvodních druhů, které by mohly ohrozit místní flóru. Důležité je zajistit správnou údržbu, aby si louka udržela svůj estetický a ekologický přínos.
