Na plakátech stálo „Plazí se to!“ a skutečně se to plazilo, jak jsme mohli vidět na vlastní oči (nebo spíš cítit na vlastní kůži). Ani zdaleka nešlo pouze o hady. Sem tam nějaká ta končetina totiž neznamená, že se nejedná o plaza. Ještěrky či gekoni rovněž zavítali do Teplic – zkrátka o druhovou rozmanitost skutečně nouze nebyla.
V úterý 10. září v 16:00 proběhla v zahradě vernisáž výstavy plazů, která nenechala žádného návštěvníka chladným. Chladným nenechala naštěstí ani přítomné plazy, kteří chlad nesnášejí zrovna nejlépe.
V teráriích byli k vidění kupříkladu takoví gekoni řasnatí. Kdo jen matně tuší, jak takový gekon vypadá, může se podívat na plakát výstavy, neboť na něm pózuje právě tento krasavec. Kromě gekonů se však návštěvníci mohli setkat i s legendární „pouštní rybou“. Nemluvíme tu pochopitelně o skutečné rybě, tuto přezdívku si scink dlouhonohý vysloužil pro svou rychlost, se kterou dokáže zmizet v písečných dunách – a ano, vždy to vypadá, jako by se tento hbitý ještěr ponořil do vody, proto v jeho případě „pouštní ryba“ není tak úplně mimo mísu.
Vrcholem celé vernisáže však byl obávaný had, a ne jen tak ledajaký. Návštěvníci měli možnost nechat se „obejmout“ nemalou krajtou královskou. Svými rozměry naháněla hrůzu, byť nepatrnou, a nejednomu dospělému se při pohledu na ni roztřásla kolena. Odvážné děti ovšem krajta uhranula zcela jiným způsobem. Těšila se tak nevídané oblibě u těchto malých hrdinů, kteří z ní málem nespustili ruce.
„Samice většinou bývají větší a silnější, ale abych se přiznal, radši na výstavy berou tohohle samečka, který je o poznání klidnější a k lidem přívětivější. Jedná se o škrtiče, takže nemusíte mít strach, že by vás uštknul. Mimochodem, víte, jak vznikli hadi? Má se za to, že původně měli končetiny stejně jako ostatní ještěři, ale během evoluce o ně přišli. Dokazují to právě krajty královské a někteří hroznýši. Na ocasu jim můžete nahmatat zakrnělé drápy, což jsou pozůstatky právě těch ztracených nohou,“ vysvětluje v souvislosti s krajtou majitel výstavy Jaroslav Forejt, český herpetolog a terarista. Díky instituci REPTILclub, kterou pan Forejt dlouhodobě spravuje, mohla tato výstava spatřit světlo světa.
„Jsem nesmírně rád, že vznikají takovéto spolupráce napříč obory. I když každá přírodovědecká instituce spravuje svůj kousek přírody, je důležité si uvědomovat, že se pořád jedná o jeden celek, o jednu přírodu. Zároveň mě těší, že se plazi nemuseli dovážet odnikud zdaleka. To, že je domovem těchto uhrančivých tvorů nedaleký Chomutov, znamená, že Ústecký kraj má skutečně co nabídnout,“ říká ředitel zahrady Petr Šíla.
Vernisáž skončila s úterním večerem, nicméně samotná výstava je stále k vidění.
Projekt je spolufinancován Ústeckým krajem UZ 00079 Dotace Flóře a fauně blíž.