Jestli existuje něco, co ocení v současném teplém a slunečném počasí každý zahradník, pak je to automatická závlaha, která šetří nejen čas, ale i peníze. Na podzim minulého roku byla zautomatizována celá venkovní expozice a o zavlažování se nyní stará řídící jednotka (a letošní bouřlivé počasí).
Což je samozřejmě nadnesené, protože čas a délku zavlažování nastavuje vždy člověk, ale zvládne to z telefonu či počítače. V minulých letech musel zahradník vždy přijít k danému kohoutu, otočit a spustit určitou sekci, nastavit si upozornění, aby to šel vypnout a pustit jinou sekci. Dělal to tak v době, když už svítilo sluníčko a zároveň musel uvažovat, aby rostlinám spíše neublížil a věčné otáčení kohoutů ho odvádělo od jiné práce. V létě by tak mohl být v zahradě od rána do noci, aby dopřál rostlinám to, co opravdu vyžadují.
V současné době je program nastaven na večerní a noční zálivku, která rostlinám mnohem lépe vyhovuje. Nemůže dojít ke spálení rostlin v kombinaci vodních kapek a slunečních paprsků, voda se má přes noc čas vsáknout a zbytečně se neodpařuje. Navíc neomezuje návštěvníky, protože běží mimo otevírací dobu. Řídící jednotka kombinuje údaje z čidla umístěného v botanické zahradě a předpovědi počasí. Jakmile má vytrvaleji pršet, jednotka automaticky vypne naplánovaný program.
„Jsou věci, které nezautomatizujete. Například zalévání sukulentů či orchidejí, zjednodušeně řečeno těch rostlin, u kterých musí být člověk se zkušenostmi, aby odhadnul tu správnou míru,“ říká ředitel zahrady Petr Šíla. „Ovšem záhon, u kterého se hromadně zalévají všechny rostliny, tak jeho automatizace výrazně ušetří čas zahradníkům v podobě otáčení kohoutů a přemýšlením, co je už zalito a co je potřeba ještě zalít. Druhým významným faktorem jsou peníze – zalévání v noci je efektivnější a pro rostliny vhodnější,“ dodává ředitel zahrady.
Postupně se pracuje na úpravách jednotlivých sekcí. U většiny záhonů zůstaly klasické postřikovače, ovšem u jiných postupně přecházíme na kapkovou závlahu. Ať už mluvíme o bambusech, rododendronech či dalších keřích, u kterých je využití kapkové závlahy mnohem vhodnějším řešením. Navíc jsou tyto úseky často zamulčované kůrou, aby se voda zbytečně neodpařovala a byla plně k dispozici rostlinám. „Zároveň se zohledňují požadavky jednotlivých rostlin a odkud pocházejí. Rostliny z oblasti Středozemního moře se zalévají méně než rostliny z lesů východní Asie. Velkou pozornost věnujeme novým výsadbám, kam samozřejmě míří i člověk s hadicí,“ říká vedoucí venkovní expozice Anna Frolíková.
„Nezůstává jen u automatizace venkovní závlahy, ale u komplexního řešení celého areálu. V současné době máme zpracovanou studii na zachytávání dešťových srážek a v blízké budoucnosti se začneme zabývat i tímto tématem,“ uzavírá téma vodního hospodaření ředitel zahrady Petr Šíla.
