Že každým rokem osazujeme zámecké Ptačí schody naši čtenáři již možná vědí. Opravdovou novinkou je ale skutečnost, že tentokrát jsme obohatili rostlinným světem místo, ve kterém byste zeleň hledali jen stěží.
Řeč je o hlavním teplickém nádraží. Tato památná, byť léty zanedbaná budova, se konečně dočkala svého znovuzrození a díky péči Správy železnic se jí vrací dávno ztracený majestát. A aby se tato unikátní stavba skutečně probudila zpět k životu, nechali jsme v ní (resp. kolem ní) život samovolně klíčit.
"Nejrůznější vědecké experimenty a výzkumy všeho druhu se shodují na tom, že ať už člověk pochází z kterékoliv části světa, z jakékoliv kultury či země, nejlépe se cítí obklopen přirozeně kvetoucí přírodou. Budovy a stavby mohou být sebekrásnější, ale přirozené prostředí pro člověka zkrátka není z betonu ani skla. Tím samozřejmě nehaním urbanismus, ale ku příkladu i ve velkých metropolích se hojně osazují parky a v domácnostech lidé po staletí pěstují pokojové rostliny – zkrátka ten kontakt s přírodou je v nás zakořeněný a mi tomuto pudu jdeme naproti tím, že kudy chodíme, tudy sázíme," nechal se slyšet s jistou dávkou poezie ředitel zahrady Petr Šíla.
A abychom naplnili slova našeho pana ředitele, pěstujeme flóru i na těch nejméně pravděpodobných místech. Věříme totiž, že každá taková rostlina dokáže z nehostinných míst vytvořit prostor, kde se člověk bude cítit dobře. Ve spolupráci se Zahradnictvím Dvořák a syn, které nám poskytlo veškeré rostliny k osázení, jsme zapustili kořeny jak na Ptačích schodech, tak na teplickém nádraží a věříme, že nejsme ani zdaleka u konce.
