Kdo miluje klasický zpěv, určitě už navštívil mnoho divadel a slyšel ty nevytříbenější árie v nejednom operním domě. Ale kdo měl tu příležitost slyšet takovou Habaneru od Bizeta v otevřeném prostranství vykvetlé zahrady? A aby toho nebylo málo, uprostřed našeho bambusového koutku stál nejenom Buddha, ale i harfa, kterážto celý koncert doprovázela.
Sopránového partu se ujala Miroslava Časarová, věhlasná operní zpěvačka s bohatou pěveckou praxí. Harfové struny vedle toho rozezněla Antonie Petráková, koncertní mistryně tohoto andělského nástroje. Ve čtvrtek 15. 8. pak obě dámy v příjemném stínu stromů předvedly posluchačům svůj rozsáhlý a pestrý repertoár.
A protože máme východoasijskou sezónu (v ten den jsme také otevřeli náš nový východoasijský háj), započala zpěvačka celý koncert japonskou lidovou písní. Ze země vycházejícího slunce jsem se pak přesunuly k evropskému jihu již zmíněnou Habanerou a jinými španělskými i portugalskými skvosty. Nechyběl pak pochopitelně ani italský Puccini a jeho Madama Butterfly.
Umělkyně nezůstaly pouze u zahraničních autorů, obecenstvo tak nebylo ochuzeno ani o Dvořákovu árii Rusalky. Na závěr Miroslava Časarová ukázala, že klasický zpěv není jediná pěvecká disciplína, ve které vyniká, a dokázala to ku příkladu písní New York, New York, kterou Sinatra tolik proslavil. Na závěr pak zazněly k potěšení publika Hrzánové Čerešně.
