Život Tepličanů byl odedávna ovlivněn tím, že město leží v severočeském uhelném revíru. Dalo by se tedy předpokládat, že lidé budou s historií svého kraje alespoň rámcově seznámeni. Bohužel tomu tak není. Jiří R. Haager, zakladatel novodobé Botanické zahrady Teplice, uspořádal minianketu a 33 místním vysokoškolákům položil otázku „z čeho vlastně vzniklo hnědé uhlí a z jaké doby pochází“. Jen dva to zhruba věděli, ostatní si ze školy pamatovali „něco o obřích plavuních a přesličkách“. Jenže to jde o uhlí černé a „sekli“ se o nějakých 300 miliónu let.
To nás motivovalo k tomu, abychom do skleníku zařadili i část napodobující severočeskou hnědouhelnou krajinu raného miocénu, období před zhruba 17-23 miliony lety. Hnědé uhlí vznikalo v třetihorách postupným ukládáním rostlinných zbytků v rozsáhlém rašelinotvorném močálu napájeném řekou s proměnlivým tokem.
Materiál jsme ovšem museli volit náhradní, protože rostliny, které krajinu severních Čech obývaly, již neexistují. Zdejší základní dřevinou býval jehličnan patisovec (Glyptostrobus), dnes přežívající jediným druhem v jižní Číně a na severu Vietnamu (Glyptostrobus pensilis). Tisovce, dobře známé ze současných močálů Everglades na Floridě, zastupuje v naší expozici mexický Taxodium mucronatum. Shodně jako v miocénní krajině vegetaci zpestřují kapradiny rodu žebrovice (Blechnum), mohutné traviny trsť (Arundo) a četné druhy ostružiníků (Rubus). Dalšími důležitými dřevinami zde byly duby (Quercus), tupela (Nyssa), palmy rodu Sabal, vrby (Salix), jilmy (Ulmus), Zelkova a další.
